Na mých cestovatelských přednáškách se mě stále ptáte na vybavení a doporučení na něj, bohužel není moc čas o něm přímo při přednášce moc mluvit, a ne každého to zajímá. Shrnu to tedy do článku.
Svůj Batoh jsem porpvé odlehčila při cestě na Island a stále ho odlehčuji, v článku je tedy naznačen vývoj balení.
Zavazadla:
Na Island jsem bohužel musela odjet se svým starým Osprey Kyte 46, ale už jsem ho vyměnila za Talon 44, který má krásných 1020 g. Jsou i lehčí varianty, ale zatím se neumím smířit jen s vrchním vstupem, upřímně mi maličko chybí i ten boční z Kyte.
Fotobrašnu jsem zvolila taky od Lowepro, kterou pochopitelně i s foťákem nosím na bederáku, takže jsem to ani nepočítala do zátěže batohu.
Balení mě taky ulehčili nepromokavé vaky.
Elektronika:
Foťáků jsem vystřídala několik. Dnes fotím s bezzrcadlovým Olypusem, ale upřímně myslím, že se ho brzo zbavím. Foťák je to skvělý, ale jako celoživotní canonak jsem si ani po 2 rokách nezvykla na jeho systém a věčně u focení nadávám. Možná právě proto jsem raději investovala do telefonu Xiaomi 10T pro, který mi bohužel po půl roce ukradli ve Španělsku. Z fotek jsem byla nadšená, ale stále jsem po Olympusu občas sáhla. Investovala jsem tedy ještě více do telefonu Samsung Galaxy S21 a od té doby co ho mám Olympus leží doma netknutý. Ty fotky jsou opravdu úžasné a bez práce. Vše dokážu nabít super výkonnou a ultralehkou power bankou Nitecore 20000. A power banku a dvě další zařízení dokážu se správným kabelem nabít super výkonnou nabíječkou HyperJuice. Správnou nabíječku jsem hledala dlouho. Nejdřív jsem měla čínský Baseus, který má sice jeden výkonnější port, ale po půl roce se mi v batohu zničil kolík do zásuvky. Našla jsem tedy americkou firmu se zasouvacími kolíky, navíc ušetřila i krásných 30g a pěju na ní slávu kudy chodím.Spaní:

dlouho jsem zvažovala a vybírala co nejlehčí stan, až jsem se rozhodla pro plachtu: Appy Trails Mark III 2.generace, od 570g dnes už s ultralehkými kolíky. Pokud Vám nevadí plachta jen pro jednoho, jistě se najdou lehčí a levnější, já jsem ale nechtěla dát tak hříšný prachy do něčeho, co budu využívat jenom sama. Zatím jsem spokojená, plachta je celkem prostorná a obstála i v Islandských větrech. Ale protože jsem dítě štěstěny a s vesmírem to mám zařízený, v těch nejhorších podmínkách jsem jí nikdy stavět nemusela a nikomu bych určitě nemohla doporučit, aby jel na Island jenom s plachtou (pokud se tak ale rozhodnete, dejte mi prosím vědět, ráda potkám další magory jako jsem já 🙂 ) Dneska už ale spím pod mnohem lehčí SMD DESCHUTES, pod kterou se při tulení taky 2 vejdeme.
Místo podlážky používám úžasný materiál Tyvek. Karimatku jsem měla Robens air impact 2.5, dnes už ale mám Therm-A-Rest NeoAir Xlite Regular. Spacák jsem volila péřový, podle mě nejlépe vychází váha/kvalita/cena warmpeace viking 600
Pokud nemusíte mít vybavení nové, můžete zkusit různé bazary. Na ultralight se specializuje např. bazar nalehko na FB.
Oblečení:

Co jde volím Merino. Neškrábe, hřeje/chladí a hlavně nesmrdí. Je sice dražší, ale ta investice se vyplatí. Často se dá sehnat bazarové, nebo pokud nepotřebujete mít zrovna nejnovější model můžete využít skvělé ceny na oudoorovybazar.cz. Osobně jsem vyzkoušela několik značek, ale zatím mě všechny, kromě průkopníka Icebreaker, celkem zklamaly.
Jak jsem řekla, vlna merino smrdí mnohem méně, než jakýkoliv jiný materiál. Proto i spodní prádlo, ať už dámské nebo pánské můžete nosit i několik dní bez zápachu. (Když trochu smrdí, nechte večer vyvětrat, díky antibakteriální vlastnosti vlny to bude ráno mnohem lepší). Jsou ale samozřejmě dny (lidi), kde nepomůže ani merino 😀
Já osobně jsem měla s sebou na celý měsíc 2 kalhotky a 2 ponožky. Příště to nebude jinak. Kecám bude, po zkušenosti z propoceného Mauriciu jsem si pořídila i merino podprsenku. A taky jsem litovala, že jsem koukala na každý gram a nevzala si s sebou nepromokavé ponožky.
Merino leginy jsem taky občas používala jako spodní vrstvu pod jediné (nepočítám-li ty nepromokavé) kalhoty a zároveň kraťasy, které jsem s sebou měla.
Třička jsem měla 1 merino 1 nemerino a 1 merino tílko (používala jsem ho jako spodní vrstvu) a jedno dlouhé thermo triko. Toho, že jsem sebou táhla nemerino jsem litovala, měla jsem ho na sobě 1x, a to, když jsem jednou jedinkrát za celý měsíc své merino prala (ano, víckrát to na Islandu vážně nebylo potřeba). Hodně doporučuju materiál Cool-lite. Je to kombinace merina a různých dřevěných a bambusových vláken, je neskutečně pohodlný a mnohem funkčnější a trvanlivější než samotné merino. Pokud si chcete nějaké merino, nebo cokoliv z oudoorovybazar.cz pořídit, po zadání kódu HRDAA, dostanete 5% slevu.
I mikinu jsem volila merino od Icebreaker. Na místě jsem si ale ještě kupovala mikinu flísovou, protože mi občas byla zima. Využila jsem jí minimálně, ale když, tak jsem za ní byla moc ráda. Dneska bych si místo ní vzala lehoučkou péřovku, přes kterou bych házela nepromokavou šusťákovku. I nepromokavé kalhoty jsem často používala jen jako ochranu proti větru. Samozřejmě ani čepice a rukavice se mi neztratily. Boty Grisport walk stále mám, ale dnes většinu mých trailů zvládám v běžeckých Altrách, na které nedám dopustit. Dlouho jsem jejich koupi kvůli ceně zvažovala, ale byla to ta nejlepší investice do vybavení, kterou jsem mohla udělat. V kombinaci s nepromokavýma ponožkama tvoří neodlučné parťáky na cesty.
Boty, plachtu, nepromokavé věci a všechno co mě napadlo jsem máchala v impregnaci Nikvax, na kterou nedám dopustit, ve většinu sprejů z obchodů nevěřím, tohle je ale pecka.Obvykle jsem měla většinu oblečení na sobě, takže jsem za zádech tahala minimum.
Vaření:

Větší ešus z sady pinguin s DIY pokličkou, kterou jsem lehce vystřihla z hliníkového tácu na grilování a slouží mo dodnes.
Jak vidíte, plastové příbory moc nefungují, takže dnes už mi slouží hliníková ultralight lžičkaNůž, který vypadá jako klíč, proto není problém ho vzít do letadla jsem po 4 letech užívání ztratila, tak teď mi slouží nůž schovaný v kartě.
Vařič vařič pinguin hiker, protože na Islandu bombu zadara seženete skoro v každém kempu. Zapalovači už nevěřím, proto mám vždy i křesadlo.
Na vodu nosím vodní vak, kam napojím vodní filtr sawyer (na Islandu ale nebyl vůbec potřeba, běžně se v domácnostech pije z řek, jinak díky němu piju z kohoutků i řek po celém světě.
Hygiena:
Svoje přírodní mýdlo, šampon i konďák a kyselinu hyaluronovou, deodorant, oleje a minerální opalovací krém si vždy přelévám do mini lahviček. Přírodní produkty si často jednoduše vytvářím sama. Ingredience nakupuji na webu domaci-kosmetika.eu, kde jsou jednoznačně bezkonkurenční ceny a najdete tam i spoustu receptů.
Skládací kartáček ušetří nějaké místo, stejně tak jako menstruační kalíšek ušetří spoustu odpadu. Dnes už ale používám menstruační kalhotky, o kterých jsem napsala zvláštní článek.
Lékarnička: náplasti, obinadlo, tea tree oil, paralen, blokurima, pinzeta, šitíčko.
ostatní:
trekové hole jsem měla z Decathlonu, ty ovšem netrvali moc dlouho, kvalita je dost špatná, vyměnila jsem tedy za Fizan compact 4. I brýle jsem na Islandu využila a nikdy nesmí chybět univerzální opravovací páska.
Ahojky,
pročítám si tvůj blog a zarazilo mě “Boty, plachtu, nepromokavé věci a všechno co mě napadlo jsem máchala v impregnaci Nikvax, na kterou nedám dopustit” – jestli jsi to máchala, tak se ten Nikwax lije do vody či co? Tvůj odkaz je na stránku, kde těch impregnací je hodně.
Děkuji za odpověď a přeji krásné zážitky při cestování.
Lenka
Ahoj, ano, Nikvax je opravdu i verze, kterou si můžeš naředit, ale ne každému vyhovuje. Prodávají i už naředěný ve spreji. Ale v tý vodě ti to krásně obalí obě strany, je to super 🙂 Určitě jí v tom výběru najdeš 🙂