El Salvador: Přepadení na Vulcanu Conchagua aneb jaké to je, když na Vás někdo míří bouchačkou a ptá se, jak se máte: Část druhá

V první části článku jste se mohli dočíst, jak vlastně k našemu přepadení došlo. V následující části se budeme věnovat hlavně jeho průběhu.

Skončili jsme ve fázi, kde po opuštěné cestě začalo přijíždět další auto a když řidič zpozoroval, co se vlastně děje, začal troubit jako o závod. Což samozřejmě bandity rozhodilo, ale neudělali nic víc, než že se trochu přikrčili za autem.  Jako by je snad mohl někdo na takovou dálku a ještě v kuklách poznat. Začali mávat rukama, naznačujíce narušiteli, aby se vzdálil. Řidič stále s rukou na klaksonu začal couvat a za chvíli zmizel z obzoru a s ním i naše naděje na záchranu.

Jak se lupič o small talk a prolomení ledů snažil

Za nedlouho se zase všechno vrátilo do staré „rutiny“. Vůdce gangu zase namířil pistoli naším směrem, druhý čekoval okolí a třetí nám raboval auto. Po chvíli sám boss porušil ticho, které předtím přikázal, a zdálo se, že se nějakým způsobem snaží navázat small talk ve snaze rozbít ledy. Začal otřepanou frází „how are you“ (jak se máte), na kterou samozřejmě krom pár zmatených pohledů nedostal žádnou odpověď. Pokračoval tedy další těžce naučenou větou „where are you from“ (odkud jste). Také chtěl vědět, jestli jsme šli na vulkán pěšky. Ačkoliv jsme řekli, že jsme Češi, asi si myslel, že je to někde v Americe.  Sdělil nám totiž, že Američani je nemají rádi a proto tohle dělají. V tu chvíli jsem nevěděla jestli se mám smát tomu jakej je to blbec, nebo brečet ze situace, ve který se právě nacházíme.

Po tom co nám vůdce vysvětlil proč že na nás právě míří bouchačkou, ujistil nás, že chtějí jenom peníze, ať jsme v klidu a bude všechno v pohodě. Potom začal zjišťovat, kde ty peníze máme a jestli máme něco u sebe. Jasně, že jsme mu nahlásili skrýše jen těch peněženek, kde jsme měli jen menší obnosy. Větší peníze většina z nás samozřejmě měla pečlivě schované v krosnách v kufru. Většinu peněženek už ale jeho kolega našel a patřičně prohledal.

Dobrá rada nad zlato

Bohužel, pár, který pracně vybral něco okolo $500 v San Miguelu ještě peníze nestačil schovat a slečna je měla zapnuté v náprsní kapsičce u laclových šatů. Snažili jsme se bandity přesvědčit, že u sebe nic nemáme a obrátili všechny kapsy naruby. Ovšem, soudě dle výrazu hlavního bandity, jsme asi nebyli moc přesvědčivý. Proto přítel slečny, co u sebe nosila nemalou částku, vytáhl z jejích šatů $10. Každý průvodce radí, že byste po kapsách měli mít menší obnos, abyste případné lupiče utěšili. Vnutili jim myšlenku, že už prostě nic nemáte a oni by vás teoreticky měli nechat být.

Našemu banditovi bylo ale moc dobře jasné, že v kapsičce se nenachází jen $10. Dostal tedy dalších $20 s tím, že už je to opravdu všechno. Bandita byl ale nenasytný a nedůvěřivý, a tak si slečnu zavolal k sobě. Bylo vidět, že má strach na ní sám sáhnout a tak jí donutil, aby mu sama dala zcela všechno a ukázala, že teď je už kapsička opravdu prázdná.

Děti s pistolí

Když se okradená stále s rukama nad hlavou vrátila na své původní místo, nad námi na kopci něco zašustilo a všichni banditi namířili zbraně tím směrem. Ukázalo se, že to byl odhadem 13ti letý kluk, také s bouchačkou. Nevím proč, ale v tu chvíli se mi celkem ulevilo a říkala jsem si, že teď už budeme mít od té hrůzy pokoj, že nás jde zachránit. Bylo tomu opravdu tak? Nebo to byl jenom další člen jinýho gangu? To se dozvíte v dalším článku.

Více tipů jak se vyhnout přepadení, nebo alespoň přijít o co nejméně se dočtete v tomto článku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

6  +  1  =