Azorské ostrovy si svou přezdívku Havaj Evropy opravdu zaslouží. Jakmile člověk vejde do lesa, většinou ho čeká tropické překvapení v podobě džungle, která je Havaji vážně dost podobná. Pokud ovšem z lesa vylezete, krajina často připomíná spíše Britské pastviny.

Strávila jsem na Azorech 14 dní během dubna a z jejich devíti ostrovů navštívila tři. Měla jsem v plánu ještě alespoň jeden, ale počasí tomu nepřálo. Na hlavním ostrově Sao Miguel jsem zprvu strávila celý týden (s parťákem) a bylo to na mě víc než dost. Osobně bych řekla, že zdejší rozmanitost není tak pestrá jako právě na Havaji a po pár dnech už mi přišla většina míst hodně podobná, což ale nic nemění na jejich krásách. Byla jsem moc ráda, že jsem se po týdnu přesunula na další ostrov – Flores (už sama), kde se krajina zase trochu změnila. Pro tento článek vyberu pouze místa, která se mi na všech ostrovech líbila nejvíc.

Doprava

Na ostrovech jsem se pohybovala většinou stopem. Okolo hlavního města Ponta Delgada občas i autobusem. Ty tu ale nejsou nikterak časté a jezdit jimi po celém ostrově je téměř nemožné. Stopování, které je tu celkem jednoduché, nebo vypůjčení auta, motorky či kola jsou tak jediným možným způsobem dopravy pro prozkoumávání ostrovů.

Mezi centrálními ostrovy lze jet trajektem, který jezdí celoročně. Mezi vzdálenějšími ostrovy jezdí bohužel jen v sezóně, tedy červen – září. Jediná možnost mimo sezonu je tedy letět, což ale není až tak velký cenový rozdíl, ovšem ten časový ano. Navíc, pokud si pohrajete s možností multicity můžete za jednu cenu navštívit hned několik ostrovů.

Kempování

Typický Čecháček si tu přijde na své. Na ostrovech jsou totiž všechny kempy zdarma. Najdete tu vždy krby, záchody a sprchy, někdy i s teplou vodou a elektrikou. Většina kempů je na mapy.cz. V případě že tomu tak nebylo, udělala jsem maximum pro to, aby údaje doplnili. Budeme tedy doufat, že co nevidět přibydou. Například na Floresi je camp se vším všudy v Santa Cruz vedle přírodního bazénu. Já ale většinou kempovala na divoko a nikdy jsem neměla problém. Pokud přiletíte v „normální“ čas, zastavte se na informacích na letištích, většinou vám informace o kempech poskytnou, a to včetně mapek. Často tam najdete i kartuše na vaření. Pokud je nespotřebujete, můžete je tam při odletu zase nechat.

Sao Miguel

Botanická zahrada Jardim Jose do Canto

V hlavním městě toho moc nenajdete, ale tato zahrada rozhodně stojí za to. Navštívili jsme i vedlejší s prezidentským palácem, ta se nám už ale nelíbila tolik. Při první zkušenosti s Azorami vás to tu určitě stejně uchvátí.

Sete Citades

Jedná se asi o nejpopulárnější místo na ostrově a samozřejmě to má důvod. Výhledy na kráterová jezera jsou tu vskutku krásné. My jsme je celé obešli po hřebeni bývalé propadlé sopky. Naskytly se nám tak ohromující panoramata. Ovšem k tomu, abyste si také nějaké výhledy užili a vyhnuli se davům, rozhodně nemusíte dělat celý okruh, stačí jen jeho část. Krásný pohled je také z opuštěného hotelu hned u jednoho z parkovišť, ale tady už rozhodně nebudete sami.

Thermas de Ferraria

Místo kde se horský pramen mísí s mořem. Naprosto boží zkušenost. My tu přespali a ráno při odlivu jsem si užila jezírko naprosto sama. Při přílivu tu ovšem voda moc teplá není.

Caldeira Velha

Asi ty nejturističtější termály na ostrově. Opět to ale má důvod, je to tu vážně okouzlující a hodně tropické. A pokud si přivstanete a budete tu hned na otevíračku, možná nebudete ani muset dělat rezervaci na koupání. Samozřejmě si můžete zaplatit i vstup jen na kochačku bez koupačky.

Furnas – Parque Terra Nostra a Capel of Nossa Senhora

Do Frunas zavítá asi každý turista. Nachází se zde park s termálním pramenem, který je bohatý na železo. Na pohled tedy žádná krása, ale koupačka fajne a hlavně ta procházka po parku za to vážně stojí. Také se nám tu líbil kostel nedaleko jezera – Capel of Nossa Senhora, byl uplně jiný než všechny ostatní na ostrově a do mlžné krajiny vyloženě zapadal.

Janela do Inferno

Jeden z nejhezčích trailů, co jsem na Azorech šla. Měli jsme ale „štěstí“ na mlhu, která toto mystické místo jen podtrhla. Z klasických „anglických pastvin“ zde přejdete tunel, který vás jako kouzlem přenese do tajemné džungle. Opravdu jsem si tu připadala jako v pohádce.

Poco Azul

Jak její název napovídá, je to jedna z nejmodřejších lagun na Miguelu. V deštivějších obdobích do ní teče i vodopád, což v našem případě tak bohužel nebylo, ale i přesto se nám tu moc líbilo. Když půjdete od laguny směrem k moři, narazíte na malou roklinku hned s několika vodopády. Jedno z nejkouzelnějších míst, kde jsme na Miguelu kempovali.

Salto do Prego

Vodopádů je na Miguelu opravdu hromada, ale tenhle se nám líbil asi nejvíc a na trailu jsme téměř nikoho nepotkali.

PR 39: Quarto Fabricas da Luz

Trail přes staré elektrárny mě vážně fascinoval, miluju upuštěná místa a tyhle na mě dýchaly zvláštní atmosférou. Trail jde propojit i s trekem k jezeru Fogo. Z půlky je to ale celkem nudným lesem. Zajímává část začáná až v druhé půlce okolo levády. Skončíte tak u jezera, které je ale lepší vidět z vrchu. Prodloužení tůry k fabrikám bych sama znovu zvážila.

Flores

Na Flores jsem přiletěla už sama, bez parťáka a velkých plánů. Ovšem první pohled do mapy mě přesvědčil o tom, že se vydám po trailu, který obkrouží ostrov asi ze třech čtvrtin.

GR 01 – Flores

Stála to za to, některé pasáže byly opravdu dech beroucí, některé trochu nudnější, celé bych si to zopakovat nemusela, ale určitě nelituji, že jsem se na tento trail vybrala. Pobřeží Florese, které tento trail lemuje je opravdu dramatické a krásné. Tímto způsobem jsem tak viděla většinu důležitých míst na ostrově bez potřeby stopovat nebo jinak řešit dopravu.

Poco da Riberia do Ferreiro

Rozhodně nejkrásnější místo, které jsem na Floresi a asi i na Azorech viděla. Tady je to ta pravá Havaj. Udělala jsem si sem menší odbočku v rámci GR01 a místo měla jen sama pro sebe za západu slunce. Bylo prvního máje a já se rozhodla, že tu i přes zákaz kempování (asi jediný, který jsem na ostrovech potkala) strávím noc pod širákem. Brzy ráno jsem se zase sbalila, místo nechala čistší, než ho našla a nebyl nikdo, kdo by mi tento můj rozmar mohl vyčítat.

Corvo

Na ostrov Corvo jezdí každou sobotu a úterý trajekt, který je levnější, než soukromé lodě, které jezdí denně. I tady se nachází kemp s teplou vodou, ovšem Corvo je tak malinké, že jednodenní výlet bohatě stačí. V přístavu už čekají taxíky, které vás rádi hodí na Caldeirao – další sopečná jezera. Pokud budete mít štěstí, taxíky tam budou čekat i při vaší zpáteční cestě, dolů je to ale také hezká procházka.

Závěrem

Azorské ostrovy jsou opravdu nádherný kus naší země a pokud se sem vydáte, určitě nebudete litovat. Za sebe bych doporučila přelom května a června, kdy ještě není velké vedro ani návaly turistů, ale už jsou rozkvetlé hortenzie. Hodně jsem dostávala otázku jestli Madeira nebo Azory. Je těžké to srovnávat, jsou to prostě trochu jiné ostrovy, ale kdybych si měla vybrat, asi bych volila Madeiru, díky její neuvěřitelné rozmanitosti. O ní jsem psala zde.

Jedno doporučení na závěr. Pokud chcete spát blízko pobřeží, zabalte si pořádný špunty. Jak na Madeiře tak Azorech a vlastně i Kanárech se nachází nenáviděný pták buřňák. Jeho nehorázný řev se může zdát jako něco mezi mrouskáním koček, pískáním mončičáka a kvákáním žab. Ze začátku je to velká legrace, ale vězte, že po pár probdělých hodinách vás smích přejde. Však posuďte sami ve videu. Pokud vám nebudou stačit špunty, možná přibalte i prak.