Když jsem chodila po Kanadských lesích, věděla jsem, že o 6 měsíců později si to už budu drandit po Filipínách. Protože jsem si to většinou po těch lesích drandila sama, měla jsem dost času přemýšlet a vymyslela jsem jak můžu pomoct na cestích chudým Filipínským dětem. Pokračovat ve čtení „Jak při cestování pomáháme“
Rubrika: Nezařazené
Guatemala: Kdy, proč, kam, jak
Guatemala není úplně typickou turistickou destinací, za mě ji ale můžu doporučit. Rozhodně je na co koukat a i přes varování mnohých průvodců a kamarádů jsem se tam cítila relativně bezpečně. Pokračovat ve čtení „Guatemala: Kdy, proč, kam, jak“
Guatemala City aneb i tady mají fichtly
O Guatemala City se nedá zrovna říct, že by bylo turistickým cílem. Ve městě toho kromě náměstí zas až tolik není. Pokud tam už turista zabloudí, je to právě proto, že tam přiletí přesně tak jako my.
Pokračovat ve čtení „Guatemala City aneb i tady mají fichtly“
Antigua: Koloniální městečko
Antigua je hned po Tikalu nejnavštěvovanější turistické místo v celé Guatemale. Je to staré koloniální městečko a opravdu ho stojí za to navštívit. V minulosti sice byla zničena zemětřesením a říkají, že už zdaleka není natolik krásná, jako bývala, pro mě ale společně se Semuc Champey patří k nejkrásnějším místům Guatemaly. Pokračovat ve čtení „Antigua: Koloniální městečko“
Solola: Trhy a barevný hřbitov
Solola je malé malebné městečko nedaleko jezera Atitlán. Proslulost si získalo především trhy, které se s několikaletou pravidelností konají každý týden. Nejsem Vám ovšem schopná říci jaký den. Náš stařičký průvodce pravil, že pátek. Několik dalších zdrojů také říká, že v pátek, ovšem v pátek kolem 11 h nemůžu říci, že by bylo zcela vylidněno, ale s jistotou můžu tvrdit, že trh tam rozhodně nebyl.
Pokračovat ve čtení „Solola: Trhy a barevný hřbitov“Panajachel a Lago de Atitlán: výlet po jezeře a návštěva hasičské zbrojnice s ambulancí
Panajachel je pravděpodobně nejturističtějším městečkem v okolí Atitlánu, což je krásné jezero obklopené 3 sopkami, největší nejvýznamnější je Volcán Atitlan. Pokud nemáte smůlu na den v oparu, zažijete magickou podívanou. Všude přítomní naháněči vám zajisté rádi prodají i výlet na lodi do okolních vesniček. Kolem jezera ale vedou i turistické stezky.
Pokračovat ve čtení „Panajachel a Lago de Atitlán: výlet po jezeře a návštěva hasičské zbrojnice s ambulancí“San Vincente: aneb na policejní stanici je taky krásně
Po přepadení na vulkánu Conchagua jsme hned zamířili do městečka pod ním – San Vincente a našli do nejbližší a jedinou policejní stanici. Tam jsme dorazili o půl 6 a ztvrdli jsme tam do půl 10 večer.
Samozřejmě na stanici nikdo nemluvil anglicky, až na 2 strážníky, kteří znali jen pár, opravdu základních slovíček, stejně jako my ve španělštině. Asi půl hodiny trvalo, než se vůbec dovolali anglicky mluvícímu kolegovi. Další hodinu jsme strávili čekáním, než se dotyčný dostaví. Nakonec přijel celkem sympatický chlapík, s (na místní poměry) ne vůbec špatnou angličtinou.
Pokračovat ve čtení „San Vincente: aneb na policejní stanici je taky krásně“
El Salvador: Přepadení na Vulcanu Conchagua aneb jaké to je, když na Vás někdo míří bouchačkou a ptá se, jak se máte: Část třetí
V druhé části článku o našem přepadení jsme skončili ve chvíli, kdy se najednou v křoví na kopci nad námi objevilo cca 13-ti leté dítě. Na rozdíl od pachatelů bez kukly, ovšem také s pistolí v ruce. V tu chvíli jsem naivně doufala, že nám jde na záchranu, a že už bude klid. Nevím, jestli jsme si myslela, že tohle dítě tam v cuku letu postřílí 3 dospělé chlapy a nás nechá bez újmy jít, nebo že se prostě pachatelé vyděsí a utečou, ale každopádně nic z toho se nestalo. Pokračovat ve čtení „El Salvador: Přepadení na Vulcanu Conchagua aneb jaké to je, když na Vás někdo míří bouchačkou a ptá se, jak se máte: Část třetí“
El Salvador: Přepadení na Vulcanu Conchagua aneb jaké to je, když na Vás někdo míří bouchačkou a ptá se, jak se máte: Část druhá
V první části článku jste se mohli dočíst, jak vlastně k našemu přepadení došlo. V následující části se budeme věnovat hlavně jeho průběhu. Pokračovat ve čtení „El Salvador: Přepadení na Vulcanu Conchagua aneb jaké to je, když na Vás někdo míří bouchačkou a ptá se, jak se máte: Část druhá“
El Salvador: Přejezd hranic, aneb fronta kam se podíváš
Salvador byl v době naší návštěvy tuším druhým nejnebezpečnějším státem na světě. Zatím nás tady ale krom 10 km fronty kamionů na hranicích nepotkalo nic hrozného. Dokonce jsme i porušili veškerá omílaná pravidla bezpečnosti a chodili v noci sami po hlavním městě. Všechno proběhlo v pořádku a tak jsme se asi příliš otrkali, což se nám později nevyplatilo. O tom ale až v dalším článku. Teď tedy o zmatku na hranicích. Pokračovat ve čtení „El Salvador: Přejezd hranic, aneb fronta kam se podíváš“